Viki
Viktorie Janáčková = člověk značně postižen velkým poprsím, povoláním své matky a touhou bavit lidi; neustále se snažící být ve středu pozornosti na pódiu s mikrofonem u pusy, kde si rádoby vytváří osobnost úžasně nepřekonatelné zpěvačky, která na koncertech se svou kapelou pravidelně oslnuje tisíce nádherných mužů...Ve skutečnosti je však jen obyčejně talentovaná ostravská slečna, která se prostě přidala k bandičce skvělých lidí a baví ji se s nimi protloukat cestičkami, na kterých se potkávají různé životní a hudební styly spolu s přátelstvím a snahou táhnout za jeden provaz.
Jako malá přičichla k hudbě, když ji její maminka donutila navštěvovat hodiny klavíru (pozn. Nakonec hrála 10 let a pak ukončila svou klavírní kariéru absolventním koncertem), ze kterých si už bohužel nepamatuje ani molové stupnice. Zhruba ve stejnou dobu jí matka přihlásila do hodin sólového zpěvu, což jí teda bavilo mnohem více než již zmíněný klavír. Velká rána přišla ve chvíli, když jí v 11 letech učitelka zpěvu oznámila, že už s ní nebude dále pracovat do té doby, dokud nedostane menstruaci, protože po ní prý dochází ke změně barvy hlasu.
Ukřivděná malá Viktorka se rozhodla vykašlat na dráhu sólové zpěvačky a vstoupila do Ostravského dětského sboru, se kterým prožila 8 nádherných let svého života, procestovala půlku světa a na sborových soustředěních se naučila perfektně hrát vybíjenou.
Po nuceném opuštění sboru (ze zdravotních důvodů) si pár let bezprizorně zpívala ve sprše, na koncertech školních sborů (ať už v Ostravě nebo v malém městečku Lead v Jižní Dakotě, USA) a v divadelních představeních (opět obou absolvovaných středních škol), až byla nakonec po přestěhování do Prahy náhodně přivedena k rockové kapele FARAD. Toto se stalo zhruba někdy na začátku roku 2008. Od té doby se i přes své další vytížení (škola, práce, floorball a budování dlouhodobého vztahu, na který je patřičně hrdá) snaží pravidelně docházet na kapelní zkoušky, zpívat co to dá a přispívat k tvorbě kapely.
